„Ze společnosti zásluh jsme se stali společností nároků“

Ze společnosti zásluh jsme se stali společností nároků, kde všichni si myslej, že mají nárok na všecko. … Dneska ve školách jsou věci, který se tam neučí vůbec, jako nějaká pracovní etika nebo vztah k práci nebo nějakej vztah k tomu, že si máte něco zasloužit. To je tabu dneska. Dneska štěstí a pozitivita je na prvním místě. A ten svět, si myslím, že je o maličko jinej, ten skutečnej, a ty lidi do toho světa chodí trošku nepřipravený. … Bohužel, sami ze sebe vytváříme společnost, která je naprosto bezbranná, která neumí vůbec se bránit násilí, neumí se bránit extrémistickým jevům v tý společnosti. A všechno se to řeší „ty do mě kamenem, já do tebe chlebem“ a já si myslím, že tahleta věc dlouhodobě nemá šanci na přežití.