- Co považujete, že … by mohl být smysl života? Potažmo co je smysl Vašeho života?
- Já se bojím, do velké míry, že smysl jsem poztrácel cestou. Ale smysl mého života BYL, všimněte si minulého času, byl ta zkušenost pedagoga. Myslím, že jsem byl dobrý profesor. V Itálii, v Česku už ne. Ale že jsem byl dobrý profesor a že, jak vidím teď, v mnoha mých studentech zůstal jakýsi otisk toho, o co jsem se snažil, a oni mi to připomínají… Dnes bych řekl, že tenduju spíš k pocitu, že jsem ten smysl života ztratil. A to proto, že třeba to psaní už je tak málo důležitý. My jsme věřili v to, že když lidé něčemu porozumí a vy k tomu přispějete, tak že to porozumění bude mít nějakou dějinnou váhu. Že ta společnost se zlepší díky tomu, že lidé něčemu porozuměli, a vy jste k tomu přispěl. A tuto víru jsem ztratil. Myslím, že začínáme žít ve společnosti, kde ti, co něčemu rozumí, nemají žádnou váhu.
Kdybych se dneska podíval zpátky, tak bych řekl, že jsem přecenil… Strašně se mi líbilo mé povolání, ale přecenil jsem roli, abych tak řekl, zveřejňování, jestli mi rozumíte. Tzn. zveřejňování – publikace. Dneska, kdybych žil znova, tak bych se víc soustředil na pěstování vztahů, řekněme hlubokých. V mém životě převládalo takový to, co se nazývá weak ties, ty slabý vztahy, z různých důvodů. Tak bych se víc soustředil na budování silných vztahů a větší věrnosti lidem. Já jsem znal tolik lidí, že jsem se s nima setkal, a všichni se mi nějak ztratili tím, že jsem taky emigroval a zase jsem se vrátil. Tak mám pocit, že vlastně jsem nějak nedostatečně byl blízko těm, co mě měli rádi. Já jsem se vzdaloval, pořád jsem někam odjížděl… Takže říkám: „Smysl mého života byl.“ A teď už opravdu nevím a spíš mám pocit, že jsem ho ztratil a že už ho nenajdu. Taky proto, že osmdesátka je pro mě zeď, kterou mám pocit, že nikdy nepřelezu. Taková vysoká zeď, taková nevstřícná…
Takže takhle bych řekl, nenašel jsem ho. Nebo nenašel jsem smysl v tom zvláštním významu, který říká: „Smysl je to, co přežije, když všechny vaše cíle jsou zhroucené.“ Rozdíl mezi smyslem a cílem, to je taky velký poselství mého velkého učitele, Jana Patočky, že mezi smyslem a cílem je rozdíl a jde o to myslet vaše cíle ze smyslu, a ne smysl z vašich cílů. A já se bojím, že jsem toto vlastně nedokázal, že jsem toto nenašel, v tomto silnym slova smyslu. Ale v té první části života, když jsem byl profesorem, tak myslím, že jsem smysl měl, a to bylo to učení. A že mi to šlo a že mnoho lidí, mnoho studentů mě mělo rádo proto a nějakým způsobem jsem přispěl k jejich životu. Zapsal jsem se. Nechal jsem v nich stopu.
Václav Bělohradský, DEEP TALKS
https://youtu.be/AKCe9Cm3-Uw?t=4669 (po 1:17:49)