- Já jsem se minulý rok dost věnoval čtení a sledování všelijakých textů a videí, které uvažovaly o světě. Ne o Slovensku a jednotlivých stranách, ale o světě. Ne slovenské texty, ale nějaké zahraniční. A to jsou texty, které říkají, že my jsme tu lidé spolu na této planetě, že tu máme společný osud. Teď nemyslím ekologický. Všeobecně. My tu žijeme a my tu zemřeme. My tu máme své děti, máme tu své štěstí, lásky a nelásky a všechno.
Tak podle mě, já bych přál Slovensku do roku 2023, abychom v sobě objevili to, že jsme tu společně. Abychom si nepřáli, ať ten a ten jde do basy, ten ať umře a ten ať se nedostane do parlamentu, ale abychom, i svým politickým soupeřům i těm, které možná nesnášíme, abychom jim nepřáli zlé, ale dobré. To je projekt Mít se trochu rádi, který pomůže o mnoho víc než nějaké parlamentní počty, kdo s kým půjde a nepůjde a zda ten projev vyjde, či nevyjde… Pokud se nenaučíme, nevrátíme k tomu, že jsme tu lidé, kteří si nemají přát smrt, ale radostný život, kteří si nemají přát neúspěch, ale úspěch, tak budeme i další 4, 8, 12 roků uvěznění v nenávisti a v takové zemi se nebude dát žít.
Štefan Hríb, Naživo
https://youtu.be/tBErHjT0V8s?t=1958 (po 32:38)